Ceny pšenice prudce stoupají: Co čekat od letošní sklizně?

Současná tržní cena pšenice na burze

Světový trh pšenice zažívá pořádnou horskou dráhu. Aktuálně se cena pohybuje kolem 220 EUR za tunu, což není vůbec málo, když si vzpomeneme na ceny před pár lety. Však to znáte - jednou jste nahoře, jednou dole. A přesně tak to chodí i na chicagské burze CBOT, kde se ceny poslední dobou trochu uklidnily díky vydařené sklizni.

Zatímco za velkou louží to vypadá celkem stabilně, evropský trh si jede tak trochu po svém. Na pařížské burze MATIF to žije - počasí si s námi hraje na schovávanou, ukrajinská pšenice má problém dostat se tam, kam má, a severní Afrika s Blízkým východem pořád mění svoje požadavky jak aprílové počasí. K tomu všemu se ještě přidávají rostoucí náklady na skladování a dopravu, které nám pěkně zamotávají hlavu.

A co teprve ta situace na Ukrajině? Ta pořádně míchá kartami na světovém trhu. Jeden den je všechno v pohodě, druhý den nevíte, jestli dodávky vůbec dorazí. To pak není divu, že ceny lítají nahoru a dolů jak na houpačce.

U nás doma to naštěstí není tak dramatické. Místní specifika - od kvality úrody přes možnosti skladování až po dopravu - nám pomáhají držet ceny v rozumných mezích. České mlýny si dokonce můžou gratulovat, protože nakupují levněji než zbytek Evropy. Není to tím, že by byli lepší obchodníci, ale prostě máme výhodu v dobré domácí produkci a nižších nákladech na logistiku.

Co nás čeká dál? Odborníci tipují, že v příštím půlroce by se cena měla držet někde mezi 200 a 240 EUR za tunu. Ale jak říkám, stačí jedno sucho nebo politická krize a všechny předpovědi můžou být rázem k ničemu.

Pro naše zemědělce to znamená, že si při současných cenách přijdou na své, i když je energie a hnojiva stojí majlant. Musí ale být ve střehu a sledovat trh jako ostříži. Jeden špatný krok při prodeji úrody a můžou být v mínusu rychleji, než by řekli švec.

Faktory ovlivňující cenu pšenice v roce 2024

Ceny pšenice se v roce 2024 pořádně houpe nahoru a dolů. Za vším stojí hlavně válka na Ukrajině, která pořádně zamíchala kartami na světovém trhu s obilím. Když si uvědomíme, že Ukrajina patří mezi největší vývozce pšenice na světě, není divu, že každý problém s přepravou přes Černé moře způsobí pořádný rozruch.

Počasí si s námi taky pěkně zahrává. Sucho v Americe a Evropě farmářům na náladě zrovna nepřidá. I u nás to není růžové - stačí se zeptat místních zemědělců, jak se potýkají s nedostatkem dešťových srážek. Klimatická změna prostě není jen prázdná fráze, ale tvrdá realita, která ovlivňuje každé zrnko pšenice.

A co teprve když se podíváme na peněženky farmářů! Nafta drahá, hnojiva ještě dražší - to se pak cena pšenice nemůže držet při zemi. Asijské země navíc skupují zásoby jak divoké, protože nikdo neví, co přijde zítra. To je jako když před bouřkou všichni běží do supermarketu pro rohlíky.

Trh s pšenicí je jako na houpačce i kvůli spekulantům, kteří číhají na každou zprávu o počasí nebo politické situaci. Zásoby pšenice se sledují jako televizní seriál a každá změna může způsobit pořádný rozruch.

Státy do toho všeho ještě přilévají olej do ohně různými zákazy vývozu nebo omezením dovozu. To pak ceny skáčou jako splašené. Moderní technologie sice pomáhají pěstovat efektivněji, ale není to zadarmo - zkuste si pořídit nový kombajn s GPS navigací!

Změny ve stravování taky míchají kartami. Čím dál víc lidí hledá bezlepkové alternativy, ale ruku na srdce - dobrý český chleba jen tak něco nenahradí. Pšenice zkrátka zůstává královnou mezi obilninami, ať se děje, co se děje.

Vývoj cen pšenice za poslední měsíce

Když se člověk podívá na poslední vývoj na trhu s pšenicí, je to jako na horské dráze. Tuna pšenice se dnes prodává za zhruba 5 800 Kč - což je pro mnoho farmářů docela těžká rána. A není divu - sklizně v Rusku, Americe i na Ukrajině byly letos mimořádně štědré.

Na našich polích to není o nic růžovější. Od ledna ceny pšenice jen klesají, jako když hodíte kámen do rybníka. Počasí nám sice přálo - déšť přišel přesně kdy měl a teploty byly tak akorát - ale co naplat, když je obilí všude přebytek.

Celou situaci pořádně míchá válka na Ukrajině. Lodní koridor přes Černé moře funguje jako aprílové počasí - chvíli jede, chvíli ne. A do toho všeho Rusové zaplavují trh levnou pšenicí, až z toho našim zemědělcům vstávají vlasy na hlavě.

Je zajímavé, že ne všechna pšenice je na tom stejně špatně. Kvalitní odrůdy s vysokým obsahem lepku si drží svou cenu mnohem lépe. Pekaři a výrobci těstovin zkrátka vědí, za co si připlatit.

Co bude dál? Vypadá to, že ceny by se mohly přes zimu trochu zvednout. Máme dost zásob na pokrytí domácí spotřeby, takže hladem určitě trpět nebudeme. Ale stačí jedno sucho v Americe nebo další průšvih na Ukrajině a všechno může být jinak.

Pro naše farmáře to znamená jediné - myslet dopředu a hledat nové cesty. Někteří už pochopili, že nestačí jen zasít a sklidit. Je potřeba pěstovat kvalitní odrůdy, najít si stálé odběratele a umět se přizpůsobit rozmarům počasí. Není to lehké, ale jiná cesta není.

Hlavní světoví producenti a exportéři pšenice

Když se podíváte na mapu světových producentů pšenice, uvidíte zajímavý příběh několika zemí, které doslova krmí celý svět. Rusko se stalo králem pšeničného trhu - představte si, že každý rok vyprodukuje tolik pšenice, že by to naplnilo více než 850 tisíc nákladních vagónů.

Pamatujete si doby, kdy USA byly největším vývozcem? Dnes jsou druhé, ale jejich kvalitní pšenice je stále měřítkem pro ostatní. Američtí farmáři to nemají jednoduché - musí neustále balancovat mezi kvalitou a cenou, aby obstáli v tvrdé konkurenci.

Na severu máme Kanadu, kde se rodí možná ta nejlepší pšenice na světě. Je to jako s vínem - některé oblasti prostě mají to správné terroir. Kanadská jarní pšenice je pro pekaře to, co je pro kuchaře nejkvalitnější hovězí - prostě špička.

To Austrálie je trochu jako na houpačce - jeden rok úroda, druhý rok sucho. Zdejší farmáři by vám řekli, že předpovídat počasí je jako házet kostkou. A když Austrálie zakašle, celý světový trh s pšenicí to pocítí.

Evropská unie? Ta je jako přísná učitelka - všechno musí být podle pravidel. Francouzi a Němci vedou tenhle evropský pšeničný orchestr, ale není to jen tak - musí tancovat podle bruselských not a přísných ekologických standardů.

Ukrajinská černozem byla odjakživa zlatým dolem pro pěstování pšenice. Poslední roky ale ukázaly, jak křehká může být světová potravinová bezpečnost, když jeden významný hráč vypadne ze hry.

A co jih? Argentina a Brazílie jsou jako ti mladší sourozenci v pšeničné rodině - mají potenciál, ale zatím spíš zajišťují domácí spotřebu. Argentinská pšenice už si ale vydobyla své místo na světovém trhu.

Vliv počasí na úrodu a ceny

Každý, kdo se někdy díval z okna na pole plné zlatavých klasů, ví, jak důležitou roli hraje počasí v životě našich zemědělců. Poslední roky nám ukazují, jak nevyzpytatelná dokáže příroda být. Stačí pár dní nepřízně a měsíce dřiny můžou přijít vniveč.

Parametr	Hodnota
Aktuální cena pšenice (Kč/t)	5200
Burza MATIF (EUR/t)	235
Meziroční změna (%)	-18.5
Průměrná cena 2023 (Kč/t)	5850
Průměrná cena 2022 (Kč/t)	8200

Představte si situaci našich farmářů - zasejí na podzim, celou zimu doufají v dostatečnou sněhovou pokrývku a pak přijde jaro. To je doba, kdy každý mrazík může znamenat katastrofu. Však si vzpomeňte na loňský rok, kdy dubnové mrazy spálily mladé rostlinky a ceny pšenice vyletěly ke hvězdám.

A co teprve léto? To je jako na houpačce - jednou pekelné vedro, že praská země, podruhé lijáky jak z konve. V roce 2022 jsme to pocítili všichni v peněženkách, když vedra zdvihla ceny o závratných 40 %. Některá pole vypadala jak po apokalypse - vyprahlá země, zakrslé rostliny, prostě pohroma.

Jenže déšť taky není všespásný. Když v roce 2021 propršela celá sklizeň, kvalita pšenice šla do háje. Místo potravinářské pšenice zbyla spousta zrna vhodného leda tak pro krmení. A to se samozřejmě projevilo na pultech obchodů.

Naši zemědělci nejsou žádná ořezávátka - snaží se přizpůsobit. Sledují předpovědi, investují do odolnějších odrůd, zkouší nové postupy. Ale když se počasí zblázní, ani nejmodernější technika nepomůže. Trh s pšenicí je jako citlivý barometr - stačí špatná předpověď pro Ukrajinu nebo Rusko a ceny se roztančí jako na parketu.

Do budoucna to nebude procházka růžovou zahradou. Klimatické změny nám míchají karty čím dál víc. Jenže my tu pšenici prostě potřebujeme - na chleba, rohlíky, všechno to pečivo, co máme tak rádi. Takže nezbývá než držet palce našim farmářům a doufat, že si s rozmary počasí poradí.

Dopad války na ukrajinský export pšenice

Když se řekne Ukrajina, většině z nás se vybaví nekonečná zlatavá pole pšenice. Tahle kdysi výstavní obilnice Evropy ale teď prochází těžkou zkouškou. Představte si, že ze dne na den nemůžete odvézt úrodu tam, kam jste zvyklí - přesně to se stalo ukrajinským farmářům.

Ceny pšenice na světových trzích teď lítají nahoru a dolů jako na horské dráze. V některých chvílích vyskočily až o 40 % výš než před válkou. To není jen číslo v tabulce - znamená to dražší chleba, rohlíky a další pečivo pro miliony lidí po celém světě.

Černomořské přístavy, které byly tepnou ukrajinského vývozu, teď zejí prázdnotou. Farmáři musí hledat kličky, jak dostat obilí ven ze země. Posílají ho po souši nebo přes malé přístavy na Dunaji, ale je to jako snažit se protlačit velrybu rybářskou sítí - pomalé, drahé a komplikované.

Nejhorší je, že tohle všechno dopadá hlavně na ty nejzranitelnější. V chudších zemích, kde byl ukrajinský chleba na každém stole, teď musí rodiny počítat každý kousek. A ukrajinští zemědělci? Ti bojují s problémy na všech frontách - od min na polích až po nedostatek nafty do traktorů.

Na domácím trhu se ceny šplhají vzhůru kvůli všem těm překážkám. Zkuste si představit, že musíte zasít pole, když nevíte, jestli seženete hnojivo nebo náhradní součástky do kombajnu. Svět se snaží pomoct - vytváří nové cesty pro vývoz, posílá peníze. Ale upřímně? Je to jako lepit díry na potápějící se lodi - pomáhá to, ale na návrat k normálu si ještě počkáme.

Tahle situace nám všem ukazuje, jak křehký je systém, který nás živí. Dokud se situace neuklidní, budeme všichni muset počítat s tím, že nákupy v pekařství můžou být drsnější pro naše peněženky.

Předpověď vývoje cen pšenice pro 2024

Trh s pšenicí prochází v roce 2024 zajímavým vývojem. Ceny se momentálně drží kolem 220 EUR za tunu, ale kdo sleduje situaci pozorně, vidí, že se schyluje ke změnám. Však to znáte - když se něco děje na Ukrajině nebo když počasí nepřeje, hned to zamává s cenami na burzách.

A představte si, že do konce roku by cena mohla vyšplhat až na 260 EUR. To není žádná malá částka, že? Však taky naši zemědělci už teď přemýšlí, jak se s tím poprat. Když k tomu přidáme ty nekonečné problémy s vývozem z ukrajinských přístavů, není divu, že trh s obilím připomíná horskou dráhu.

Počasí nám taky moc nepřeje. V některých částech střední Evropy může sucho srazit úrodu až o pětinu. To je, jako kdybyste přišli o každý pátý klas na poli. Naši farmáři naštěstí nejsou včerejší - budují větší sklady a hledají nové odběratele.

Na domácím trhu to zatím vypadá celkem stabilně. Za tunu pšenice dáte okolo 5200 korun, ale ke konci roku by to mohlo být klidně šest tisíc. A víte, co je zajímavé? Číňané a Indové kupují naši pšenici jako diví. Kvalitní české obilí má zkrátka ve světě dobré jméno.

Pro zemědělce je teď klíčové nesázet všechno na jednu kartu. Někteří už chytře kombinují okamžité prodeje s dlouhodobými smlouvami. Je to jako když si rozložíte úspory do různých bank - člověk nikdy neví, co přijde.

Moderní sklady jsou další věc, do které se vyplatí investovat. Je to jako mít vlastní spižírnu - můžete počkat, až bude nejlepší čas na prodej. A v dnešní době se taková flexibilita opravdu vyplácí.

Situace na českém trhu s pšenicí

Na trhu s pšenicí to pořádně vře. Cena za tunu se teď pohybuje okolo pětitisícovky, což je pro mnohé farmáře pořádná rána pod pás. Však to znáte - když se jeden rok zadaří, druhý vás překvapí jako aprílové počasí.

Naši zemědělci to nemají vůbec jednoduché. Počasí si s nimi hraje jako kočka s myší, ceny hnojiv letí nahoru a o energiích radši ani nemluvit. A co teprve když přijde krupobití nebo dlouhé sucho? To pak člověk jen bezmocně kouká na nebe a počítá ztráty.

Co se děje u sousedů v Německu nebo Francii, to se rychle přelije i k nám. Je to jako domino - když spadne první kostka na západě, za chvíli to cinkne i u nás. Naštěstí má naše pšenička dobré jméno a o export není nouze.

Jasně, občas to vypadá, že se situace uklidní, ale zkuste to vysvětlit přírodě. Klimatická změna nám pěkně míchá karty a co platilo loni, nemusí platit zítra. To vám potvrdí každý, kdo se v branži pohybuje déle než pár let.

Na kvalitu si ale stěžovat nemůžeme - česká pšenice patří k tomu nejlepšímu, co můžete na evropském trhu najít. Mlynáři to dobře vědí a jsou ochotní si za kvalitu připlatit. A když už mluvíme o penězích - bio produkce jde na dračku, i když je dražší.

Nové směrnice z Bruselu taky pěkně zamíchaly balíčkem karet. Omezení pesticidů, přísnější pravidla pro hnojení - to všechno stojí prachy. Ale co naplat, přírodu musíme chránit, i když nás to stojí víc, než bychom si přáli.

Kvalita pšenice je důležitá, ale její cena na trhu je jako vítr - nikdy nevíš, kam bude vanout zítra

Vojtěch Hruška

Porovnání s cenami ostatních obilovin

Když se podíváte na současný trh s obilovinami, je to jako sledovat složitý tanec čísel. Pšenice hraje první housle a táhne za sebou ceny ostatních plodin - je asi o 15-20 % dražší než ječmen. To není žádná novinka, takhle to bylo odjakživa.

Kukuřice? Ta věrně následuje pšenici jako mladší sourozenec, jen si drží odstup zhruba 10 % pod její cenou. A co teprve žito - to nám v poslední době předvádí docela zajímavé kousky. Šplhá se výš a výš, až se dostalo na 85-90 % ceny potravinářské pšenice. Takový poměr tu ještě nebyl!

Oves je spíš kliďas - nehází sebou tolik jako ostatní a drží se na příjemných 75-80 % ceny pšenice. Poslední dobou ho lidé objevují i jako zdravou potravinu, což mu na popularitě jen přidává.

Zvláštní kapitolou je triticale, takový kříženec mezi pšenicí a žitem. Cenově se drží někde mezi svými rodiči - je asi o 5-10 % levnější než pšenice, ale dražší než žito. Používá se hlavně jako krmivo a na výrobu biopaliv.

Když se urodí mizerná pšenice, zamává to celým trhem. Teď, když jsou ceny pšenice pěkně nahoře, je to vidět jako na dlani. Je to jako domino - první kostka spadne a ostatní ji následují.

Pšenice je taková světová celebrita mezi obilovinami - kam se pohne ona, tam míří i ostatní. Ale místní oblíbenci jako žito nebo oves si žijí víc svým vlastním životem podle toho, co zrovna frčí v regionu.

A nezapomeňme na sezónní výkyvy. Zatímco pšenice reaguje na každý závan světových trhů, ostatní obiloviny jsou klidnější a stabilnější. Pro farmáře to znamená, že musí být pořád ve střehu a dobře číst situaci na trhu.

Dopady cen pšenice na potravinářský průmysl

Jak moc nás zasáhne zdražování pečiva? Když se podíváte na regály v pekařství, určitě jste si všimli, že ceny už dávno nejsou to, co bývaly. Za rohlík dnes zaplatíme dvakrát tolik co před pár lety - a není to jen tak pro nic za nic.

Celý problém začíná už na polích. Pšenice, základ našeho chleba a rohlíků, se na světových trzích pořádně prodražila. Pro naše pekaře to znamená pořádnou výzvu. Vemte si třeba pana Nováka z místní pekárny za rohem - buď musí zdražit, nebo přijít o část svého výdělku. A to není lehké rozhodnutí, když víte, že vaši zákazníci počítají každou korunu.

Malé pekárny to mají obzvlášť těžké. Nemůžou nakupovat ve velkém jako průmyslové pekárny, a tak za suroviny platí víc. Někteří pekaři proto začali experimentovat - přidávají do receptur víc žitné mouky, zkouší nové postupy, jak ušetřit. Však to znáte - když máma peče doma chleba, taky hledá způsoby, jak využít každý drobeček.

Co to znamená pro nás, běžné spotřebitele? Nejen vyšší ceny, ale i měnící se nabídku. V regálech přibývá pečiva z jiných obilovin - žitný chleba, ovesné placky, kukuřičné bulky. Není to špatně, aspoň máme na výběr.

Bohužel, některé menší pekárny to nezvládají a zavírají. Místo vůně čerstvého pečiva z rodinné pekárny, kde jsme nakupovali léta, teď často najdeme jen prázdný krám. Velké pekárenské firmy skupují ty menší a pomalu, ale jistě se trh mění.

Naštěstí si čeští pekaři zakládají na kvalitě. I když je pšenice drahá, nechtějí šidit na surovinách. Radši připlatí za kvalitní mouku, protože vědí, že z dobré suroviny upečou lepší chleba. A my zákazníci to poznáme - na chuti i na tom, jak dlouho nám pečivo vydrží čerstvé.